Obchod se zdravou výživou, drogerií a kosmetikou

Obchod se zdravou výživou, drogerií a kosmetikou

Když se nám před lety podařilo přemluvit sympatickou a milou paní Simonu Adamcovou k tomu, aby nám zavážela své lahodné medy i do Prahy, netušili jsme, jak krásnou a dlouholetou spolupráci nám to přinese. Paní Adamcová, mimochodem bývalou profesí hudebnice, se včelaření věnuje už řadu let, nyní chová okolo 300 včelstev, má svojí včelí školku a na Broumovsku má v okolí 25 km rozmístěných 22 stanovišť se včelími úly. Spolupracuje s mnoha dalšími včelaři a ve své profesi je po právu uznávanou odbornicí.

Už na parkovišti před obchůdkem na vás čekají informační tabule se spoustou zajímavostí.

Paní Adamcová je také držitelkou mnoha regionálních i celostátních ocenění.

A protože jsme od ní byli opakovaně zvaní na malou soukromou návštěvu na její Včelí farmu Rokytník, letos se nám poštěstilo tento záměr zrealizovat a my jsme tak mohli nahlédnout do tajů poctivého českého včelaření, navíc zasazeného v překrásné přírodě chráněné krajinné oblasti Broumovsko. A opravdu nám nedá, abychom Vám o tom nenapsali. Už když jsme přijížděli do Broumovska, manželka jen tiše špitla: „Tak to je krajina mých snů.“  A to jsme vůbec netušili, jaká krásná exkurze po tajemstvích včelaření, nás čeká.

Paní Adamcová, drobná a půvabná mladá žena s velkou vnitřní silou (a překvapivě i velkou silou fyzickou), nás nejprve vítá ve svém malém, krásném a útulném krámečku v Rokytníku. Srdečnost přivítání je veliká. Jsme obdarováni úsměvy a laskavostí a výbornými šťávami z malin a zavařeninami z arónií a jablek. A pak už je zahájen výlet na všechna důležitá místa, která se včeličkami souvisí.

Paní Adamcové to v jejím krámečku opravdu sluší.

Nejprve se jedeme podívat na halu, kde se medy skladují, poté nám paní Adamcová ukazuje sofistikovanou mechanizaci na stáčení medu, bez které by jen těžko mohla obhospodařovat tolik včelstev (a také vozit dostatek medu do Čisté Země 😊). Vysvětluje nám podrobně složitý a náročný proces stáčení, vše nám popisuje s takovým entusiasmem, že všichni jen zíráme. Naše malá Grétka si ještě lízne zbytku slaďoučkého medu ze dna stáčecího stroje a už se jdeme podívat na to hlavní – na včeličky.

Bez nějaké základní mechanizace by to v takovéto počtu včelstev zkrátka nešlo.

Hned zkraje vidíme krásnou včelí školku – zahradu, kde je okolo 130 včelstev se svými královnami, připravujícími se na „život v divočině“. Je až neuvěřitelné, jak velké množství včel se vejde do úlu, jak málo prostoru jim stačí (mezery v úlu mají jen 7mm) a jak sofistikované jsou jejich pohyby, práce, komunikace. A dozvídáme se také spoustu zajímavostí. Víte, že jedno dospělé včelstvo má okolo 60 tis. jedinců? A že letní dělnice, které mají na svých bedrech asi ten největší kus dřiny, si svůj život užijí jen 5 – 7 týdnů? Víte, že včelař sám vybere z dobrého včelstva larvičku a dá ji do speciální voskové „mističky“ a dá ji do úlu-školky? Tam ji krmí včelky mateří kašičkou. Když se pak vylíhne, je z ní královna. Tím včelař sám ovlivňuje povahu svého včelstva. Jaká královna, takové jsou i její dělnice.

Uprostřed včelí školky.

Ten včelí mumraj je naprosto fascinující. 

Paní Adamcová ochotně a neúnavně vypráví a veškeré její úchvatné povídání o včeličkách a jejich chovu je protkáno hlubokou láskou k řemeslu, ke včeličkám a k životu vůbec. Můžeme např. pozorovat s jakou láskou a obratností bere včelí královnu do ruky aby jí označila a jsme také svědky toho, že medu se včeličkám odebere jen přiměřené množství tak, aby jim zůstal dostatek pro sebe. Ptáme se, jestli přikrmuje cukrem. A informuje nás, že když včelám nechá dost medu pro jejich život, není to potřeba. A tak to zde chodí. Bez ohledu na to, zda je zrovna dobrá nebo špatná sezóna. Bylo krásné sledovat, s jakou úctou se v Rokytníku ke včeličkám přistupuje a jsme opravdu hrdí na to, že můžeme v Čisté Zemi prodávat med z této poctivé farmy.

Takhle vypadají domečky pro královny.

A my si můžeme pár takových vybydlených domečků odnést jako suvenýr.

Osobně si také zkoušíme, jaká fyzická dřina je získávání medu. Zvednout a přemístit horní část úlu, ze které se med stáčí, to dá opravdu zabrat 😊. Ovšem paní Adamcová to zvládá bravurně a neztrácí u toho ani svůj přirozený půvab. A to ještě není konec. Jdeme se také podívat na beránky a ovečky, což je veliká radost naší dcerky Grétky. Přikrmujeme je suchým knedlíkem k jejich velké radosti. Beran nemá rohy, a to je fajn, protože pěkně drcne do manželčina pozadí a už leží žena na zemi, jak široká, tak dlouhá. Směje se: „No bránila jsem mu v cestě za knedlíkem!“ a smíchu a radosti je na tomto našem výletě stále dostatek. Povídáme si o bylinkách, houbách a přírodě, i v těchto oblastech se paní Adamcová vyzná.

Paní Adamcová na některých svých pozemcích chová také ovečky.

Pro včelaře “v terénu” je nezbytností i vhodný automobil. 

A na závěr jsme odměněni ukázkou včelích úlů přímo v přenádherné přírodě Broumovska a nám dochází, jak neskonale krásné řemeslo včelaření může být. A také, jak krásné je žít v souladu s touto nádhernou přírodou, s včelkami, s bylinami, lesy a jak život zde může být sice plný dřiny a starostí, ale doslova MEDOVÝ.

Paní Adamcová, tímto Vám z celého srdce děkujeme za možnost návštěvy a za krásný den s Vámi, a hlavně za to, že Vaše medy mohou putovat až k nám do Čisté Země a od nás k lidem, kteří si pak můžou pochutnat na těchto plodech včelího i Vašeho úsilí 😊.